ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Rádi Vám poradíme: 604 786 501

  • Pouze Alokace

Daniel Pesat Wine "MY STORY" 2019

2 993 Kč

Produkt není skladem

  • Vinařství: Daniel Pesat Wine
  • Země: Jižní Afrika
  • Odrůda: Cabernet Sauvignon
  • Vinařská oblast: Stellenbosch
  • Ročník: 2019
  • Obsah cukru: Suché
  • Objem: 0.75 l
  • Aromata:
  • Černý rybíz
    Černý rybíz
  • Třešně
    Třešně
  • Vanilka
    Vanilka
  • Toast
    Toast
Výrobou vlastního vína jsem si splnil svůj sen. Nyní se chci o něj podělit se skvělými milovníky vín a přáteli, kteří se mnou sdílí stejnou radost a vášeň z hroznů.  
Pro zachování výjimečnosti bylo vyrobeno pouze 800 lahví vína z pečlivě vybraných bobulí v oblasti Stelenbosch v Jihoafrické republice. 
Klienti, kteří si objednají mé víno, budou mít předkupní právo pro následující ročníky. Vždy půjde o výrobu 800 lahví.
Budu se držet hesla, které preferoval můj dědeček. Raději méně, ale o to kvalitněji. 

My Story 2019 - 100 % Cabernet Sauvignon z vinic v Jižní Africe z oblasti Stellenbosch. Vinice o stáří 40 let roustoucí na žulovém podloží směřujícím směrem na jih. Typická vůně jihoafrických Cabernetů s tóny Cherry a černého rybízu s podporou vanilky a tabákových listů v závěru. Začátek chuti je o dynamice a pevnosti. jemnější středvína a poté maximální svěžest a dlouhá, sametová dochuť s vyváženou kyselinou.
Půda - Žula (Oakleaf). 420m nadmořská výška. Výnostnost keře 32hl/ha.

 

Daniel Pesat Wine

My Story


Rodinná vinotéka hned vedle našeho domu, kde jsem se narodil, dnes přitahuje zákazníky, kteří ve víně hledají něco více než jen víno. Touží po informacích a příbězích. Toto mi chybělo a nedokázal jsem jim v této situaci vyhovět. Věděl jsem, že pokud bych se této krásné práci chtěl věnovat opravdu pořádně a do hloubky, musím se sám zajímat a co nejvíce se ptát.
 
Pamatuji si, jak k nám do vinotéky přišel jeden klient a rozebíral jednotlivá města, která leží na řece Mosele v Německu a pyšní se fantastickými Rieslingy, kterým mohu jen horko těžko rozumět. Řekl jsem tátovi, že pojedu do Německa a jednotlivé oblasti a města si musím projet a detailněji nastudovat. Napadla mě myšlenka krátké stáže u jednoho z vinařů, kterého prodáváme již léta. Jedná se o vinařství Künstler, které je významnou součástí reprezentativních Rieslingů, které překvapují celý svět. Táta a majitel Gunter Künstler se domluvili na krátké stáži, kde budu mít možnost poznat výrobu hroznů od začátku až po samotný hotový produkt.
 
Při rodinné večeři otevřel otec Riesling zrovna od Künstlera a dokázal o této krásné odrůdě tak dlouho povídat, až jsem si uvědomil, že by opravdu stálo za to se na pár dní podívat na samotnou výrobu a jak se vlastně takové světové Rieslingy vyrábí.
 
Zeptal jsem se, jestli mohu přijet hned a zdali je možnost ubytování na právě onom vinařství. Sám majitel odpověděl na můj email, že je schopný mě ihned zaměstnat, a že mohu okamžitě přijet. Další týden jsem si sbalil věci a byl rozhodnutý strávit alespoň 14 dní na vinařství a pochytit co nejvíce příležitostí rozumět vínu.
 
Německo, 10. červenec 2014
Přijíždíme do Hochheimu v Německu na vinařství Künstler, kde jsem poprvé uviděl samotného majitele Guntera. Sympatický chlap, který už na první pohled působí strašně silně a nedostupně, ale že se uvnitř tohoto chlapa schovává úsměvná a skvělá duše, jsem zatím neměl ani tušeni. „Vezmi si věci a pojď, ukážu ti tvůj pokoj, kde budeš spát. Ještě se rozluč s rodinou, chvíli ji teď neuvidíš.“ Gunter odešel a nechal mě čekat venku s rodinou. Táta začal ukazovat, ať jdu hned za ním a věnuji se Gunterovi, že se brzo zase uvidíme. Měl jsem strach a nevěděl jsem, co mě čeká. Přiznám se, že pár kurzů a celkově výuka němčiny nebyla úplně důstojným znakem se skvěle domluvit a sdělit své pocity. Rozhovor probíhal v angličtině s pár pokusy němčiny. Marně. Rodina odjela a já věděl, že v mém životě začíná velká štace, na kterou nikdy nezapomenu.
 
Moje stáž v Německu byla úžasná, a přece jen osudná. Odjížděl jsem tam jen na chvíli, s pocity se seznámit s révou vinou a jak se vlastně do detailu vyrábí vino. Začátek byl pro mě velmi krušný kvůli němčině, která mi nikdy předtím nebyla moc blízká. Zněla mi moc tvrdě a byla jako nesplnitelný bod v mém životě. První dny byly moc těžké. Nikomu jsem nerozuměl, ale něco málo jsem konzultoval v angličtině, kde má úroveň se domluvit taky nebyla úplně stoprocentní. Přijel jsem ale bojovat a učit se, co nejvíc to jen půjde. Můj začátek patřil úklidu na vinařství a musím říct, že na to nikdy nezapomenu. Celý první týden jsem buď sekal ve vinicích trávu mezi řádky nebo zametal dvůr a celou plochu vinařství. Chtěl jsem jet domů, okamžitě! Brečel jsem a pořád si stále opakoval, že víno není nic pro mě! Chtělo se mi domů, mít klid a svoje lidi kolem sebe. Do dnes si strašně moc vážím jedné náhodné chvíle, kdy přišel sám majitel Gunter Künstler a začal zametat se mnou. Říkal mi, že víno obsahuje veškerou práci, a to třeba i úklid a celkový vzhled vinařství nebo čistotu, která se vždy projeví ve víně. Řekl mi toho mnohem víc, ale moc jsem mu nerozuměl. Sice jsem rozuměl asi jen 10 %, ale byl to právě ten zlomový bod, kdy přišla nečekaná myšlenka, abych bojoval a nevzdával se.
 
Denně jsem pracoval na svém jazyce němčiny a denně přicházela spousta informací, kterým jsem nerozuměl, ale plus mínus pochopil. I tak mi chybělo umění se zeptat pečlivěji a nezbývalo mi nic jiného, než se zeptat jinak nebo si to někde načíst v češtině. Po měsíci práce, která byla opravdu náročná se přiznám, že jsem se ocitl mezi obrovskou konkurencí mladých, vzdělaných Němců, kteří o pěstovaní a výrobě vědí snad víc, než samotní autoři knih o pěstovaní révy vinné. Bylo to neuvěřitelné, ale chtěl jsem být jako oni a vědět ještě víc! Hnalo mě to dopředu. Zhruba po měsíci nastala změna a já začal více a více rozumět a mluvit. Dostal jsem tedy více informaci, které jsem chápal a začal si je spojovat. Nakonec i ti ne vždy příjemní mladí Němci se stali mými kamarády a hlavně lidmi, kteří mě začali brát mezi sebe. Byl to pocit, který mi pořád nedával jistotu či pocit spokojenosti, ale dával mi vetší a vetší úsměv a touhu se stále posouvat.
 
Byl jsem tam přesně 2 a půl měsíce a byli jsme zrovna ve vinicích, kde jsme zkracovali výšku řádku, aby všechny konečky listů končily ve stejné úrovni. Jako by stála řada stejně načesaných vojáků. Když jsem stříhal konec řádku všimnul jsem si, že jsme na horizontu kopce, odkud jde vidět na všechny ostatní tratě vinic. Byl západ slunce a mezi řádky vinic letěl velký havran, který protínal paprsky zapadajícího slunce. Nádhera! Hlavní a zásadní bod zlomu číslo dva byl na světě a já se rozhodl, že od tohoto momentu obětuji vínu vše a udělám vše proto, aby mě bavilo a dělalo mě šťastným.  A přece jen. Z pár plánovaných týdnů se stal rok a touha se posunovat byla ještě větší! Z konkurenčních mladých Němců se stali skvělí, životní kamarádi a lidi, kteří mě neustále táhnou kupředu. Jeden z nich se mockrát zmiňoval o Austrálii a Chile, kde byl na stáži a kde poznal jiný svět. Přišla tedy myšlenka možná změnit kontinent a posunout se zase dál.
 
Odpoledne jsem na vinařství potkal Guntera Künstlera, který se zrovna vrátil z degustace v Rakousku. Vzal mě do sklepa a my chutnali jeho staré Rieslingy, které dělal ještě jeho tatínek. Skvěle jsme pokecali a opravdu si sedli, jako bychom se znali již staletí. Na druhý den jsem měl zase jinou práci ve sklepě a každý další a další den dostával jiné a jiné příležitosti obohacovat své znalosti o výrobě vína. Asi poznal, že to myslím smrtelně vážně. Jednou večer se kolem mě prošel a říkal, jestli si po práci nepovykládáme. Určitě a rád! Padla otázka, jak mě práce baví a jestli jsem pochopil, co jsem potřeboval. „Ja, naturlich!“ Zjistil jsem, že mě to ohromně baví, a že bych se tomu chtěl věnovat naplno. Vinaření a celkově víno má pro mě velký smysl. Chtěl bych možná poznat i více míst na světě. Dnes věřím tomu, že vycítil, co jsem se chtěl zeptat a bez zbytečných řečí jsme se začali bavit o možnosti se zaměřit taky na červená vína a odletět třeba do Californie nebo JAR. Californii a Napa Valley jsem znal a spoustu si o jejich Cabernetech četl, ale JAR mi neříkala skoro vůbec nic. Říkal mi, že příští týden v úterý má doletět hlavní vinař z jednoho vinařství v JAR a třeba si s ním budu moct povykládat a možná si domluvit i stejnou stáž. Opravdu dojel a skvěle jsme popovídali, jak to v JAR funguje, a že jdou s kvalitou nesmírně daleko. Gunter však zná a má procestovanou JAR a tak přesně věděl, kdo dělá vína jen pro oko a koho to doopravdy baví a má talent. Řekl mi: „Domluvím ti a pošlu tě na stáž v JAR u Milese Mossopa ve vinařství Tokara. Pro mě je to jeden z top vinařů na světě a chci, abys byl jeho učeň a takové druhé křídlo.“ Když jsem opouštěl Německo, brečeli jsme jak malí kluci s pocity rodiny a nekončící lásky.
 
V Německu jsem byl od rána do večera na vinicích, abych díky listům a celkové vizáži vinohradu poznal, co potřebuje a jak mohu vinicím pomoci, aby mohly klidně žít a plodit nezapomenutelnou kvalitu. Odlistování, redukce hroznů, bio postupy a později i sběr a příprava révy na další rok. Celý rok a koloběh výroby vína byl úžasný a nesmírně si vážím poznání půdy a klimatu, kde každý metr půdy a různé stáří vinic neuvěřitelně ovlivňuje chuť a délku vína. Říká se, že vinař musí mít výjimečné počasí, aby dělal skvělá vína, ale není tomu úplně tak. V Německu mě naučili, že pokud víte, co réva potřebuje a připravíte ji na případné následující pohromy, dokáže být velmi silná, a hlavně vděčná v podobě skvělé kvality.
Rok 2014 tedy považuji za zlomový rok ve svém životě a troufám si říct, že děkuji za malou krátkou myšlenku se vínu věnovat celým svým srdcem.
 
Jižní Afrika, 15. leden 2016
Pamatuji si, jak jsem seděl v letadle směr JAR a v hlavě mi neustále běhaly myšlenky, že tady jedu tvořit hru, znám vinohrad a dokázal bych třeba i pár věcí poradit nebo se naopak dozvědět. Přílet do Kapského Města byl strašný! Hodina po příletu a mě pořád nikdo nevyzvedával. Vůbec jsem netušil, kam mám jít, nikde nebyl internet nebo veřejná síť wifi, kde bych se mohl připojit a zjistit možnosti, jak se dostat na vinařství. Po hodině a půl, kdy jsem seděl na lavičce, ke mně přišel sekuriťák Low, který pracoval právě pro vinařství Tokara a hlavního vinaře Milese Mossopa. Předtím, než mě uviděl Low, mě opět popadla myšlenka, co tady vlastně dělám a proč jsem ksakru nezůstal doma! Ale Low se mě ujmul moc hezky a říkal, že to bude tady neskutečný zážitek ty 3 měsíce a že na ně nikdy nezapomenu. Měl pravdu!
 
Do dnes si pamatuji pocit a první pohled tváří v tvář s Jižní Afrikou a snad nikde nekončící hory a vinice, které vypadají naprosto božsky a nepopsatelně skvěle! Dojeli jsme před Tokaru a mě málem vypadly oči z důlků. WOW!!!! Tokara je na úrovni Hollywoodu a neskutečného luxusu. Zároveň vinařství z betonu, kamene a skla vypadalo jako z těch nejmodernějších staveb v časopisu. To není možné! Tokara patří GT Ferreirovi, který byl v té době 5. nejbohatší muž JAR a hlavně majitel banky. Komplex v podobě vlastní restaurace, snídaňového resortu, vinařství, olivových hájů, vinic, benzinové pumpy a svého vlastního heliportu hovoří za vše. Netušil jsem, že v JAR jsou tak vyspělí. Další hodiny degustace a celkově představení vinařství mě nenechalo klidným. Tohle je ráj na zemi! RÁJ!!! Co víc? Nic už nejde vymyslet, všechno bylo na té nejmodernější úrovni jak vinaření, tak služeb. Pamatuji si, jak jsem odtud posílal fotky domů a samotný táta nevěřil tak vysoké úrovně a prestiže jihoafrických vinařství. Tušil, že se tam vyrábí skvělá vína, ale až tak? Během minuty jsem si Afriku zamiloval a cítil se tam jako doma.
 
Každý den v práci byl, jako by byl ten poslední v životě a každý se radoval i z maličkostí. Pořád jsme poslouchali Boba Marleyho a atmosféra v tak stresovém období byla na strašně zábavné a usměvavé náladě. Prostě se tam každý bavil a těšil se do práce. Zaměstnanci chtěli vědět víc a pořád se zajímali, jak to funguje v Evropě, co se pěstuje u nás a proč Riesling zrovna v Německu atd. Tým poskládaný od specialistů z laboratoře až po specialisty na vinicích, kteří ovládali nejmodernější drony pro mapovaní zralosti vinic systémem NDVI. Každý den jsme dostávali pokyny od již zmiňovaného vinařského talenta Milese Mossopa, který byl vždy na vinařství od 7 hodin, kdy se začínalo, do asi 9 ráno. Jen 2 hodiny a pak až na večer, kdy přijel vše zkontrolovat a postupně vše chutnat. Bydlel jsem přímo na vinařství hned vedle sklepa a pračku na prádlo jsme měli součástí místnosti vedle kanceláří na vinařství. Špatně ždímala a já věděl, že si musím přivstat i třeba kolem 3-4 ráno, abych si prádlo vytáhl a pověsil na slunko, aby mi to do rána mohlo uschnout. Pračku využíval snad úplně každý, a proto se pralo jen jednou za čas. Právě ve 3 hodiny ráno jsem šel po vinařství, které vonělo kvašením moštu a v dáli vidím světlo a Milese Mossopa, který sepisoval plán a detailní rozpis pro každého pracovníka vinařství. Nebyl tam jen od 7 do 9, ale každý den od 3 do 9 a poté od 9 do 6 na vinicích, kde chutnal snad každou bobuli hroznu ze všech vinic, které vlastnila Tokara. Jedině tak mohl vědět, jestli se bude sbírat brzo nebo později, nebo jak vlastně vypadají hodnoty (pH, bílkoviny, brix, glukóza, fruktóza) hroznů na vinicích.
 
Toto Milese dělalo připraveného, a tak zkušeného v chutnaní vín a řízení lidí, že se snad nemohlo nic pokazit. Do detailu jsme věděli, co s moštem dělat a jak proces řídit k dokonalosti. Opravdu! Z nekompromisního a nedostupného šéfa, budícího velký respekt, se Miles stal mým kamarádem a člověkem, kterého mám nesmírně rád. Vyráběl si pár lahví vín pro svou vlastní spotřebu, které pojmenoval po svých třech dětech. Max, Saskia a Kika. Měl jsem možnost ochutnat jeho vína a hned na první ochutnání jsem věděl, že právě jeho vína musíme mít i u nás ve Zlíně. Prostě musíme! Nesouhlasil se slovy, ať si to koupíme od někoho jiného. S Milesem jsme se stali skvělí přátelé a je to právě on, který se mnou probíral můj další postup k získání dalších zkušeností a cíle se dostat zase o kousíček dál, do hloubky vinaření. Padla již zmiňovaná Californie a touha dělat podobné Cabernety, jako v Napa Valley. Sám Miles absolvoval 4měsíční stáž v USA a byl součástí prestižního vinařství.
 
Jižní Afrika mi otevřela oči v podobě angličtiny a detailního přístupu a využití moderní technologie na vysoké úrovni vín. Schopnost chutnat a blendovat vína tak, aby víno ukazovalo veškerou sílu v podobě svěžesti, síly, potenciálu, jemnosti a elegance. Cit pro maximální soustředěnost terroiru a využití přímého slunce, kde réva dostává zabrat, ale zároveň vytváří konkurenci světovým vínům. Byl to právě Miles a Gunter, kteří za mě dali ruce do ohně a pomohli mi se zkontaktovat s vinaři v Napa Valley a to přímo ve velmi známém a naprosto prestižním vinařství Harlan Estate, kde jejich vína stojí okolo 30 tisíc.
 
 
Californie, Napa Valley, 21. srpen 2018
I přes reference a spousty chvályhodných slov v podaní Milese a Guntera nepomohly jen tak přímému startu právě ve vinařství Harlan Estate. Dostal jsem se mezi žadatele a mladé kluky, kteří byli neuvěřitelně nabušení vědomostmi a chutí dobýt svět! Perfektně mluvili anglicky, španělsky nebo francouzsky, což nahrávalo ke skvělé komunikaci, a ještě větší touze mít takové mladé a šikovné talenty. Nikdy nezapomenu na ranní rozhovor přes skype v 1 ráno, kdy jsem mluvil a popisoval svůj život nebo svoji povahu snad přes 2 hodiny. Po 8 měsících přišla zpráva, že mě nevybrali a dali možnost jiným. Byl jsem smutný a zase na začátku. Ihned jsem na tento email odepsal, ať se mnou počítají i v dalším kole příštího ročníku, a že se zase poperu o jejich místo na vinařství!
 
Psal se začátek roku 2018 a já obdržel email, že začínají další kola výběru. Přihlaste mě tam! Opět rozhovor okolo 1 hodiny ráno, ale já byl daleko více připravený a opět jsem zodpověděl snad tisíce otázek. Po 5 měsících přišla zpráva, že letím do Californie. Harlan Estate mi dalo šanci u nich pracovat. YES!!! Byla to jediná stáž, na kterou jsem se nesmírně těšil a odpočítával každý den do odletu. Letím si tam splnit americký sen a pracovat na takovém vinařství? Yes, bomba!
 
Bohužel začátky nebyly pro mě úplně snadné. Měl jsem problém si najít vhodné ubytováni a všechno se zdálo být nadmíru drahé a já jen hořko těžko sháněl něco lepšího. Snažil jsem se doslova přežít. Hodně jsem bojoval v osobním, náročném životě v Californii, kde se na mě lepila smůla na každém rohu. Problém sehnat auto, paní domácí se zrovna rozváděla a dům sršel nenávistí a pocity vytáhnout z mladíka co nejvíce peněz. Navíc jsem špatně šlápnul a spadl. Bolelo mě snad každé místo na těle. Ale pokaždé, když jsem se přibližoval k vinařství Harlanu, tak přicházely pozitivní myšlenky a chuť opět normálně žít, učit se a bojovat. Harlan Estate byl top všech topů, co jsem kdy v životě viděl a jejich hlavní vinař Cory Empting má neuvěřitelný cit pro detail, čistotu a neuvěřitelnou kvalitu. Musím říct, že čistota, jaká byla na vinařství nebyla ani doma. Jen hadice na vodu musely být stočené do přesných centimetrů, aby tvořila a zdokonalovala image abnormálně vysněných vín. Každý miniaturní detail byl brán jako teoretická změna chuti vína, a proto se na všechny věci bral obrovský důraz a preciznost. Na zemi nesměla být ani jedna hadice nebo nedej bože kýbl. Všechno muselo viset ve vzduchu v maximální čistotě. Dokážete si představit, když přišly hrozny pro tvorbu takového vina? Jak dokonalé hrozny to musely být? Jaká čistota a důslednost tomu předcházela? To jsou aspekty, které tam prostě musí být, pokud se chcete vyrovnat světové špičce. A věřte, že byly! Víno Harlan Estate jsem měl možnost ochutnat a nikdy nezapomenu na jedinou kapku, kterou jsem polknul nebo měl možnost poházet v puse. Californie mi dala touhu se za každých nepříznivých podmínek nevzdávat, i když spadnete na úplné dno. A i přesto se vždycky najde pár pozitivních věcí, které vás zase dokážou zvednout. Vinařství mi dalo jasný cit pro detail a touhu používat jen dokonalé suroviny jinak to nemá smysl! Prostě to musí být top nebo raději nic!
 
Mezi vinicemi Harlanu se mi v hlavě zrodila další myšlenka v podobě nového snu, a to vyrobit si pár lahví vlastního vína, ale jen v té nejvyšší kvalitě jinak to opravdu nestojí za to. Neměl jsem touhu si za každou cenu vytvořit vlastní víno, protože těch skvělých a úžasných vín máme na vinotéce spousty a kdykoliv si je můžu koupit. Chtělo to něco fakt spešl. Vzpomněl jsem si na Milese a skvělou panující atmosféru s fantastickými hrozny v Jižní Africe. Ráno dalšího dne jsem zvedl telefon a z Californie volal Milesovi, že mě napadlo si vyrobit jen pár lahví svého vína, vlastního rukopisu. Řekl mi, že volám právě včas, a že momentálně řeší vinice pro svůj nový Cabernet Sauvignon, který pojmenuje po své ženě. Řekl mi: „Hrozny tě budou stát spousty peněz, ale kvalita je opravdu fantastická. A když nám bude přát počasí, můžeme vytvořit něco, na co jednou budeme sakra vzpomínat“.
 
Psal se rok 2019 a v únoru jsem odletěl do JAR si splnit svůj sen. Myšlenkami jsem se vrátil do roku 2014, kdy jsem přijel do Německa a netušil, co mě vůbec bude čekat. Narozdíl od začátků jsem již nějakou zkušenost měl a snad i jasnou vizi o výrobě mého stylu vína, ale jistota, že se to povede pořád létala někde ve vzduchu. Vlastnost, kterou jsem získal až po cestování, a to nesmírně důležitou pro tvorbu a práci s přírodou, je pokora.
 
Jak jsem již zmiňoval mé praní prádla ve 3 ráno, kdy jsem viděl Milese Mossopa, jak plánuje svůj rozpis, tak jsem se najednou ocitl v té kůži sám a trávil s Milesem každé velmi brzké ráno ve vinicích a sledoval dění a postupy zralosti nejen svých hroznů. Počasí nám přálo, nepřálo v podobě velmi nezvyklých nízkých nočních teplot, kdy v létě byla opravdu zima jak čert! V noci se teploty pohybovaly kolem 15 stupňů a přes den kolem 37° C. Pro spousty vinařů bylo zásadně problematické, aby hrozny dosáhly plné zralosti, ale zase nepůsobily vysokým alkoholem. Jak se říká, všechno má svůj čas a důvod. Byla to právě Californie, která mi dala touhu počkat, a hlavně větší jistotu v podobě nízkých typických teplot v Californii díky chladným větrům od San Francisca, které ochlazují hrozny, a celkově i počasí v Napa Valley, a zkoncentrují chuť hroznů a později pevnost vina! Vzpomněl jsem si na tyto faktory a řekl si, že mám jedinečnou možnost vytvořit něco, co možná znám a co si můžu dovolit risknout. Miles díky abnormálnímu talentu se přizpůsobit a nepanikařit mě podporoval, abych hroznům věřil a počkal si na ten nejsprávnější čas sběru.
 
Přišli jsme do vinic dne 25. března ve 4 ráno a již při příchodu do vinic jsem cítil neskutečnou energii a pocit výjimečnosti. Jedna bobule, druhá a třetí. Všechny seděly skvěle a já se začal opět usmívat! Přijel Miles a říká: „Ještě chvíli a jsou tam! Vydrž!“. Další den, opět velmi brzo ráno, vcházím do vinic se stejnou energií a zase s pocity, že se jedná o něco fakt spešl. První bobule šla do úst…přeběhl mi mráz po zádech. Chuť hroznů byla tak výrazná, jako nikdy předtím. COME ON! To je přesně ono! Miles o něco později chutná stejné vinice jen o pár metrů dál se stejným pocitem a úsměvem na tváři, na který nikdy nezapomenu. Sběr!!!
 
Pokud víno ochutná někdo, kdo si neposlechne můj příběh a nebude znát nejen mé perné začátky, asi snad nikdy nepochopí, o co v tomto víně jde.
 
Etiketu tvoří obrázek z mých stáží, protože bez jediné z nich, bych nebyl schopný poznat lidi, kteří mi k tomuto snu pomohli nebo i třeba odradili a posunuli tak tím dopředu.
Každých z těch symbolů má pro mě hlubokou vzpomínku a zážitky, které mi snad může vymazat jen příroda, která mi je tam i původně dostala.

Obrázek na etiketu mi nakreslila mladá talentovaná malířka Petra Franková, která se taky narodila ve Zlíně a studovala olejomalbu ve Švédsku. Jsem přesvědčený, že o Peti ještě budeme hodně slyšet.

Ani v jedné z těch stáží nebyl v popisu můj táta, ale v podstatě byl na každé z nich! Byl to právě on, který mi umožnil se posunovat a věnovat se naplno tomu, co mě nesmírně baví a čemu se chci po zbytek svého života věnovat, a to je víno. Dnes, i když jsem stále velmi mladý a pořád toho nemám dost, tak vím, že stejné možnosti se budu snažit splnit i další generaci, aby se mohli jednoho dne rozhodnout o tom, co je doopravdy baví, tak jako jsem se mohl rozhodnout já.
 
Moc děkuji! 
Daniel Pešat

  • Vinařství: Daniel Pesat Wine
  • Země: Jižní Afrika
  • Odrůda: Cabernet Sauvignon
  • Vinařská oblast: Stellenbosch
  • Ročník: 2019
  • Alkohol: 13,5 %
  • Obsah cukru: Suché
  • Objem: 0.75 l
  • Aromata:
  • Černý rybíz
    Černý rybíz
  • Třešně
    Třešně
  • Vanilka
    Vanilka
  • Toast
    Toast

Složení: Víno obsahuje siřičitany.

Další vína z vinařství Daniel Pesat Wine

Rádi vám poradíme

Náš tým je připraven Vám pomoci s výběrem. Můžete využít i našeho sommeliéra.
Tel: 604 786 501

Široký výběr vín

U nás si můžete vybrat víno různých chutí z celého světa.

  

Doprava zdarma

Nabízíme dopravu zdarma ke každé objednávce nad 3 000 Kč.

Jsme rodinná vinotéka

Zakládáme si na osobním přístupu k našim zákazníkům.